Hned na začátek bychom Vás rádi obeznámili, jak to s námi je. 
Jsme československá rodina žijící na Slovensku. Přesněji kousek od hranic, abychom to do druhého domova neměli daleko. Proto nám prosím odpusťte, když budou některé texty psané česky, jiná slovensky a další tak nějak mezi. Děláme ale vše pro to, aby produkty které tvoříme byl co možná nejkvalitnější a to je, doufáme, nejlepší kompenzace jazykové bariéry. 

Náš příběh se začal psát už dávno. Přesněji v roce 2008, kdy vznikla naše první malinká prodejna v Moravskom Svätom Jáne na Záhorí. Byla plná nářadí, montérek a botů. Tehdy vznikl i náš web supermonterky.sk
Po několika letech pilné práce a rozšiřování bylo na čase prodejnu opustit a postavit novou, větší, podle vlastních představ.
Tak se taky stalo a od roku 2016 nás můžete najít o pár metrů dál, v naší nové prodejně, kde na ploše 800 m² najdete pracovní oblečení, obuv a nářadí. Prodejna U BANYHO je prostě takový malý BANYHAUS, kde si snad každý najde, co potřebuje. 

Tedy skoro každý...

Sortiment se pomalu rozšířoval o spoustu zajímavých produktů, ale něco nám tu přece jen chybělo. Sami jsme hledali, co si vzít na sebe na naši zahradu. Hledali jsme pracovní oblečení pro dámy a děti. Takové ty "lacláky", které si můžeme vzít na zahradu, nebo do lesa. Které nám budou dělat radost i při uklízení, nebo vaření. Takové, které nejsou jen klasicky černé, nebo maskáčové. Jenže TAKOVÉ nidko nevyráběl.

Proto naše rodinná rada dala hlavy dohromady a tak se zrodil nápad. Ušít svoje vlastní. 

Začali jsme hledat látky, promýšleli střih, hledali čím naše monterky oživit. Na lnu jsme se shodli všichni. Je prodyšný, antiseptický a antialergický. Umí skvěle absorbovat vlhkost a hlavně je pohodlný.
Protože se pěknou řádku let věnujeme i potisku a výšivce textilu, bylo jednoznačné, že chceme použít nějakou naši technologii.
Výšivka byla jedna z nich. Její výrobu můžeme kontrolovat od začátku až do konce. 
Střihů jsme vyzkoušeli opravdu hodně. Některé jsme konzultovali s paní švadlenkou, jiné hledali na internetu a pořád ladili. A ono to pořád nebylo ono. Nakonec jsme všechny zahodili a nakreslili si je podle vlastní intuice.
A najednou to ono bylo. 

Jen tomu něco chybělo - název. Pořád jsme nevěděli, jak bychom naše monterky nazvali.

Čítať ďalej...